Grapefruit
Grapefruit (citrus paradisi) není příliš oblíbené ovoce, je velký, špatně se loupe a vlastně je i dost málo chutný. Pro mnohé patří kvůli své hořkosti k méně oblíbeným zdrojům vitamínů. Taky má spoustu pecek. A právě tyto pecky skrývají poklad. Jejich účinky nejsou známy dlouho. Teprve v roce 1980 si jeden náruživý zahrádkář všiml, že jadérka grapefruitu na kompostu nemění svou konzistenci, nehnijí, neplesniví.
Měli jsme štěstí, protože tento zahrádkář byl zároveň lékař a fyzik – nositel Einsteinovy ceny. Doktor Jacob Harich zkoumáním grepového semínka zjistil, že je především významným zdrojem bioflavonoidů a dalších látek, jejichž společným působením je silný antivirový, antimikrobiální a protiplísňový účinek. Bez nadsázky se dá říct, že doktor Harich objevil v grepovém semínku silné přírodní „antibiotikum“. A protože přírodní, je bez vedlejších účinků.
Zjistil, že extrakt působí až proti osmi stovkám kmenů bakterií a virů, proti stovce kmenů plísní a také proti jednobuněčným parazitům. Samotné bioflavanoidy navíc ulehčují trávení, čistí organismus a posilují imunitu, čímž napomáhají v prevenci proti nachlazení, infekcím a zápalům. Mají též antioxidační účinky spočívající v zachytávání volných kyslíkových radikálů. V malém semínku se tak koncentruje schopnost problém řešit (ničení bakterií, virů a plísní) a zároveň posilovat organismus a problémům předcházet.