Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský

Hledáte bylinu, která dokáže podpořit a chránit vaši játra – náš nejtvrději pracující orgán, jenž z těla denně vyhání nejrůznější toxiny? Pak byste rozhodně neměli přehlédnout ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jednu z nejvíce prozkoumaných a používaných jaterních bylin vůbec.

Ostropestřec mariánský je jednoletá až dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), pocházející ze Středomoří, dnes ale běžně rostoucí i u nás – na mezích, náspech a slunných stráních. Poznáte ho snadno: dorůstá výšky až 150 cm, má výrazné tmavě zelené listy s bílým mramorováním žilek a purpurové ostnaté úbory připomínající bodlák. Právě podle bílých skvrn na listech, které podle legendy vznikly kapkami mléka Panny Marie, dostal svůj český i latinský název. Kvete od června do srpna a sbírají se z něj především semena (nažky), a to na konci léta, kdy úbory dozrávají a hnědnou.

Hlavní léčivou silou ostropestřce je látka silymarin – komplex flavonolignanů obsažených právě v semenech. Silymarin je znám především svou schopností chránit jaterní buňky před poškozením a podporovat jejich regeneraci, díky čemuž se ostropestřec tradičně používá při zatížení jater alkoholem, léky nebo nezdravou stravou. Kromě jater obsahují semena i cenné oleje, bílkoviny a hořčiny, které podporují trávení a činnost žlučníku.

Ostropestřec se využívá i jako podpora při rekonvalescenci po infekčních onemocněních jater, u kožních problémů způsobených „ucpanými“ játry (např. akné, ekzémy) nebo jako prevence u lidí vystavených vyšší zátěži na organismus – ať už pracovní, stravovací, nebo životosprávou obecně. Díky svým antioxidačním účinkům navíc pomáhá tělu bránit se oxidativnímu stresu a podporuje celkovou vitalitu.

Nenápadná bodlákovitá rostlina, kterou byste možná na první pohled označili za plevel, tak ve skutečnosti patří mezi nejcennější byliny pro podporu jater – a rozhodně by neměla chybět ve vaší domácí bylinkové lékárně.

Jak ostropestřec správně užívat

Ne každá forma ostropestřce je stejně účinná. Silymarin se totiž velmi špatně rozpouští ve vodě, a proto se z čajů, odvarů a nálevů uvolní jen minimum účinné látky – jako lék na podporu jater jsou tedy prakticky neúčinné. Stejně je to i s nadrcenými semínky snědenými samotnými: i ta obsahují silymarin, ale kvůli jeho nízké rozpustnosti se v trávicím traktu, kde je prostředí vodné, uvolní a vstřebá jen malá část.

Mnohem spolehlivější cestou je tinktura, tedy macerace semen v lihu, ve kterém se silymarin rozpouští výrazně lépe. Díky tomu tělo dostane vyšší a stabilnější dávku účinné látky.

Tinkturu z ostropestřce mariánského pro podporu jater si můžete pořídit zde.

Zdroj: www.wikipedia.org, www.healthline.com 

Podobné příspěvky

  • Jeřáb ptačí

    Jeřáb ptačí neboli lidově jeřabina je hojně rozšířený strom, na který nejčastěji narazíme ve světlých lesích, na stráních a podél cest převážně v Evropě a Asii. Známé jsou jak jeho bílé květy vytvářející bohatá květenství, tak i červené plody –…

  • Sněženka podsněžník

    Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je vytrvalá bylina s jednoduchou vejčitou cibulkou. Sněženka obsahuje celou řadu alkaloidů, jejichž množství je závislé na konkrétní lokalitě. Pro člověka jsou ve větším množství jedovaté.   Alkaloidy ze sněženky podsněžníku jsou tedy využívány ve farmaceutickém…

  • Penízovka sametonohá

    Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) neboli enoki je výtečná jedlá houba, která kladně působí také na zdraví. Navíc si ji můžete nasbírat i v průběhu zimních měsíců. Penízovka sametonohá je poměrně rozšířenou houbou. Vyskytuje se na severní polokouli v mírném klimatickém…

  • Lichořeřišnice

    Lichořeřišnice větší (Trapeoleum majus) je rychle rostoucí letnička s jedlými květy žlutooranžových až jasně červených barev, které jsou oblíbené jako netradiční, velmi chutná ozdoba mnoha pokrmů. Květy podporují chuť k jídlu, působí na vylučování trávicích šťáv v ústech a žaludku,…

  • Šrucha zelná

    Šruchu zná každý zahrádkář. Je dekorativní rostlina, kterou najdeme snad v každé předzahrádce na Moravě nebo v teplém Polabí. To je ovšem šrucha velkokvětá, která se hodí opravdu jen na parádu. Má však jednu jedlou a chutnou příbuznou, která se…

  • Bršlice kozí noha

    Poněkud neobvyklým názvem se pyšní bylina či spíše plevel, jenž se vyznačuje velice silnými léčivými a regeneračními schopnostmi – bršlice kozí noha (aegopodium podagraria) Jejích léčivých účinků zejména při bolestech kloubů si všimli již v dávných dobách. Naši předkové ji…