Smrk ztepilý
Smrk ztepilý (Picea Abies) má kuželovitou korunu, přímý kmen a větve v pravidelných přeslenech. Dosahuje výšky 35 – 50 metrů, vzácně i více, průměr kmene je až 1,5 metru a stáří až 400 let. Borka je červenohnědá až šedohnědá, šupinovitě odlupčivá. Jehlice jsou 1 – 3 cm dlouhé, na konci zašpičatělé, leskle tmavozelené, na průřezu čtyřhranné. Samčí květy, zvané šištice, jsou po rozkvětu žluté, samičí červené.
Plodem smrku je nerozpadavá převislá šiška hnědé barvy a válcovitého tvaru, která je 8 – 16 cm dlouhá. Kořenový systém smrku je talířovitý, a proto není strom příliš odolný vůči silným větrům a snadno se vyvrací.
Pro léčivé účely se ze smrku používá nejčastěji pryskyřice, jejíž účinnou složkou je hlavně terpentýnová silice. Pryskyřice se v mnoha úpravách používala k léčbě vnějších i vnitřních potíží. Připravovaly se z ní například masti a koupele pro zlepšení prokrvení kloubů a celých končetin. Léčilo se tím hlavně revma, bolesti kloubů a zad. I dnes můžeme najít přípravky s výtažkem této silice v kloubních mastech apod.
Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně k léčení respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje usazený sekret v dýchacích cestách i v nosních dutinách.
