Svízel preferuje čerstvě vlhké, kypré a živinami bohaté půdy. Setkáme se s ním na okrajích lesů, rumištích, loukách či polích, kde může výrazně zaplevelit hlavně obilniny a luskoviny. Díky své odolnosti vůči zastínění roste i v hustších porostech a snadno se rozšiřuje – semeny, vodou nebo přenosem na srsti zvířat.

Svízel má dlouhý, kůlovitý kořen, který může být jednoduchý nebo větvený. Čtyřhranná lodyha je pokrytá zpětně zahnutými háčky, které mu umožňují zachytit se na okolní vegetaci. Listy vyrůstají v přeslenech, mají kopinatý až obkopinatý tvar a na povrchu drobné ostny, přičemž spodní strana je krátce chlupatá. Drobný květ má nálevkovitou korunu, která je ve středu zelenavá.

Plody svízele jsou dvounažky, jež jsou díky ostnům schopné zachytit se na oděvu nebo srsti. Jedna rostlina vyprodukuje 100 až 500 nažek, které jsou klíčivé i po delším přezimování v půdě.

Svízel přítula je ceněn v lidovém léčitelství pro své čistící a detoxikační účinky. Čaj ze svízele podporuje funkci lymfatických žláz a očistu organismu. Má močopudný efekt a je doporučován při léčbě ledvinových a žlučových kamenů, pomáhá při vodnatelnosti a chudokrevnosti. Díky obsahu minerálů, jako je vápník, železo, měď, křemík a sodík, může pozitivně ovlivnit zdraví pokožky, uvolňovat křeče a tlumit záněty. Zevně se svízel používá ve formě obkladů na rány, vředy a kožní choroby.

Tato nenápadná, ale účinná bylina má své místo jak v lidovém léčitelství, tak i jako plevel, který však má co nabídnout přírodní medicíně i modernímu životnímu stylu.

The post Svízel přítula appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Čekanka je velmi přizpůsobivá a roste téměř kdekoliv – u cest, na loukách, polích, stráních nebo v lese. Sběr čekanky se provádí v různých obdobích v závislosti na tom, jakou část rostliny chceme využít. Nejčastěji se sbírají kořeny, květy a listy. Kořen je nejlepší sbírat na jaře nebo na podzim, před prvními mrazy. Květy se nejlépe sbírají za slunečného počasí v plném rozkvětu, zatímco listy mohou být sbírány během celé sezóny, kdy jsou mladé a svěží.

Čekanka obecná je mimořádně ceněná pro své léčivé účinky, přičemž všechny její části – kořen, listy i květy – mají významné zdravotní přínosy. Lidová medicína využívá čekanku zejména pro její schopnost podporovat zdraví jater a žlučníku. Kořen čekanky obsahuje hořčiny, které stimulují produkci žluči a pomáhají tak při trávicích potížích, jako je nechutenství, zácpa nebo nadýmání. Podporuje vylučování přebytečné žluči z organismu, což zlepšuje funkci trávicího systému a pomáhá při detoxikaci těla.

Čekanka je také známá svým mírným projímavým a močopudným účinkem, což ji činí ideální pro léčbu ledvinových a močových kamenů. Díky obsahu inulinu, přírodního polysacharidu, je čekanka vhodná i pro diabetiky, protože pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Inulin také působí jako prebiotikum, což podporuje růst prospěšných bakterií v trávicím traktu a zlepšuje tak zdraví střevní mikroflóry.

V moderním světě je čekankový kořen také zdrojem cenných složek pro potravinářství. Kromě známé cikorky, která se používá jako náhražka kávy, se z čekanky vyrábí čekankový sirup – zdravější alternativa cukru, vhodná pro diabetiky i pro ty, kdo se snaží omezit příjem rafinovaných cukrů. Včelaři si čekanku cení jako výbornou nektarodárnou rostlinu, která poskytuje pyl a nektar pro letní smíšené medy.

Čekanka má své místo i v kuchyni. Mladé listy lze použít do salátů, které jim dodají příjemně hořkou chuť, podobně jako čekankové puky. Z kořene se po upražení připravuje známá cikorka, která slouží jako alternativa kávy, zejména pro ty, kteří chtějí omezit kofein. V některých oblastech světa je čekanka součástí polévek a nápojů, a pražená se používá také při výrobě náhražek kávy, jako je známá Melta.

Čekanka obecná je nejen rostlina s bohatou tradicí a rozmanitými možnostmi využití, ale také symbol trpělivosti a vytrvalosti. V lidové pověsti je čekanka dívkou, která čeká na návrat svého milého. A stejně jako ona, čekanka tiše stojí podél cest, vyhlíží a trpělivě nám nabízí své léčivé dary. Ať už ji využijeme jako součást léčebné kúry, nebo jako ingredienci do pokrmů, čekanka obecná si zaslouží své místo v našich životech i zahradách.

The post Čekanka obecná appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Z pohledu západní medicíny je slzovka obecná bohatým zdrojem živin, včetně betakarotenu, vitamínu C, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, mědi, manganu, fosforu a zinku. Tyto látky posilují tělo, především dráhu sleziny, a pomáhají vylučovat škodlivé látky z těla, čímž podporují detoxikaci. Pravidelné užívání slzovky má příznivý vliv na trávení a může pomoci při překyselení organismu.

The post Slzovka obecná appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

The post Právenka Latnatá appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Podle starých herbářů se k léčebným účelům dala použít prakticky jakákoliv část borovice – pupeny, mladé výhonky, a šištičky léčily kašel a souchotiny. Koupel z nich stahovala lůno, vyhřezlé dělohu nebo konečník. Borová jadérka působí močopudně a dezinfekčně při zánětu ledvin nebo močového měchýře. Koupel v odvaru z borového jehličí zahání bolest svalů a nemocných kloubů. Drcené jehličí mírní záněty, hojí rány a vředy v ústech.

The post Borovice lesní appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Domácí použití bohužel prakticky neexistuje, a to vzhledem k jedovatosti i k ochraně druhu zákonem.

The post Sněženka podsněžník appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Tužebník jilmový je vytrvalá bylina s plazivým článkovaným oddenkem. Stonek je vzpřímený, hranatý a v horní části rozvětvený. Listy jsou jednoduché, na spodní straně tmavozelené. Malé, vonné, bělavé až nažloutlé květy tvoří bohaté květenství. Tuto rostlinu potkáte v lesích a na písčitých a vlhkých půdách. Domovem tužebníku jsou většinou louky a pobřežní houštiny řek a potoků.

Na méně známé, byť hodně účinné, bylince je zajímavé, že obsahuje různé flavonoidy a silice, jež vykazují hodně podobné účinky jako kyselina acetylsalicylová, což je základ léku Aspirin. Jde tedy o přírodní alternativu onoho medikamentu, kterou si můžete nasbírat – a zcela zdarma. V období do května do června se sklízí mladá nať tužebníku, od července lze vyrážet na plně rozvité květy. Ani potom ale nemusíte odkládat svůj bylinkový košík, po odkvětu, tedy v srpnu, se zase sbírá celý kořen.

Tužebník má mnoho úžasných vlastností, které jistě oceníte. Je možno podávat ho při horečce jakéhokoli původu. Vykazuje také silné protirevmatické účinky, tlumí bolesti hlavy i kloubů, zvláště vhodný je při infekci močových cest. Nenápadná rostlinka je zároveň lékem na žaludeční obtíže a vředy, zbaví vás pálení žáhy a možná i kil navíc – jelikož podporuje látkovou výměnu, je vřele doporučována při redukci váhy.

Bylinka, které se daří ve vlhku, vám pomůže i tehdy, když vás zasáhnou kožní potíže nebo záněty očí. Navíc zlepšuje trávení, neboť upravuje a regeneruje střevní mikroflóru. Ve výčtech pozitiv nesmí chybět ani to, že čistí krev a tiší menstruační bolesti a křeče. No vidíte, tužebník jilmový vám v domácích zásobách prostě nesmí chybět!

Zdroj: www.wikipedia.org, www.healthline.com

The post Tužebník Jilmový appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

S čím vším nám může bylina pomoci:

– pomáhá od bolestí dolních končetin
– zklidňuje a léčí otoky
– pozitivně působí pří léčbě dny, revmatismu a podagry
– podporuje látkovou výměnu (metabolismus)
– zlepšuje pohyblivost kloubů
– má močopudné účinky
– je prospěšná při močových kamenech
– zabraňuje vzniku ledvinových kamenů
– odkyseluje organismus (např. po zimě)
– uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha)
– urychluje a podporuje hojení zanícených ran
– pomáhá při hemeroidech
– podporuje zvýšené vylučování solí

The post Bršlice kozí noha appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

The post Sedmikráska appeared first on Poradna zdravého životního stylu.

Indická a čínská tradiční medicína využívá zázvor nejméně tři tisíciletí. První písemné zmínky pochází již ze 4. století př. n. l., kdy jej jistý hinduista Mahabharata popisuje nejen jako léčivou rostlinu, ale také jako aromatické a poměrně ostré koření vyznačující se neobvyklou chutí. V kuchyni se zázvoru jako koření využívá dodnes.

Zázvor je považován za přírodní všelék. I když někdo může mít výhrady proti jeho výrazné chuti a silnému aroma, stojí za to jej vyzkoušet. Zázvor je znám pro své protizánětlivé účinky, zlepšuje trávení a celkovou detoxikaci, podporuje vstřebávání a léčí potíže spojené se zažíváním.

Zázvor pomáhá při nachlazení a chřipce, přináší úlevu od dýchacích potíží, podporuje krevní oběh a posiluje srdce, uleví od bolesti, snižuje srážlivost krve a usnadňuje vstřebávání krevních sraženin. Ulevuje od těhotenských nevolností, zvyšuje potivost a má prohřívací účinky. V nadměrném množství může uškodit lidem trpícím vysokým tlakem, horkokrevností či problémy se žaludkem a žlučníkem. Přisuzuje se mu i schopnost odbourávat rakovinné buňky.

Zázvor obsahuje gingerol, tato látka je “zodpovědná” za ostrou chuť čerstvého kořene, kterou špatně snášejí lidé s žaludečními vředy, ledvinovými kameny a nemocemi močového měchýře. Dokonce i zdraví lidé by měli omezit aromatické koření.  Dávejte pozor! Nepřekračujte dávku a neberte zázvor dlouhodobě.

The post Zázvor appeared first on Poradna zdravého životního stylu.