Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná

Houby pomáhají lidem již téměř po 30 tisíc let. Jejich blahodárné účinky znali už staří Římané, kteří je zařazovali do svého jídelníčku a vyráběli z nich léčiva. Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je houba, která roste v České republice po celý rok. Můžete ji najít na listnatých stromech nebo i na pokácených kmenech a pařezech těchto stromů. Nejvíce se jí daří na buku, ale najdete ji také na jilmech, vrbách či topolech. Na první pohled byste asi neodhadli, že vám hlíva může tolik pomoci. Ovšem jen těžko najdete jiné houby, které by byly pro váš organismus přínosnější!

Co dělá hlívu tak zdraví prospěšnou, jsou látky s názvem beta-glutany. Hlíva má v sobě ale daleko větší koktejl blahodárných látek. Najdeme v ní řadu vitamínů, proteiny, stopové prvky, steroly, vlákninu, anebo třeba chitosan, který přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu.

Mezi hlavní účinky hlívy ústřičné patří posílení imunity organismu, zvyšuje odolnost organismu vůči virovým, bakteriálním, plísňovým a parazity vyvolaným onemocněním. Snižuje riziko opakování infekcí horních cest dýchacích a potřebu opakovaného užívání antibiotik. Upravuje krevní tlak, zlepšuje stav cévního systému a pomáhá udržet správnou hladinu cholesterolu v krvi. Je využívána také pro podporu střevní peristaltiky, při alergii, pro zlepšení metabolismu cukrů, tuků a dalších látek a celkovou regeneraci organismu. Glukany se uplatňují rovněž u odstraňování vedlejších účinků chemoterapie a ozařování, zabraňují únavě, stresu a zvyšují účinky antibiotik a protilátek. Ženy bude zajímat, že glukany obsažené v krémech, zabraňují vzniku vrásek. Výzkumy dokazují, že beta-glukan je účinný při současném podávání s monoklonálními protilátkami, jelikož zvyšuje jejich aktivitu. Monoklonální protilátky jsou čím dál častěji využívány k léčbě různých typů rakoviny, proto stoupá i význam beta-glukanu.

Hlívu můžete najít nejen v lese, ale je možné si ji vypěstovat doma, v umělých podmínkách. Dobře se jí daří v pytlích se slámou, kdy uskutečníte 3 – 4 sklizně v průběhu vegetačního období, nebo ji můžete vysadit na dřevěné špalky a těšit se z úrody hlívy i po dobu několika let.

Podobné příspěvky

  • Česnek

    Česnek kuchyňský je cibulovitá vytrvalá rostlina, která může dorůst až 1,5 metrů výšky.  Domovina česneku je zřejmě centrální Asie, dlouhou tradici však má také v oblasti kolem Středozemního moře a s velkou oblibou se využívá v zemích Asie, Afriky a…

  • Tymián obecný

    Ne každá bylina si dokáže uchovat sytě zelenou barvu po celý rok tak jako tymián (thymus vulgaris), který je mimo jiné považován za ušlechtilého bratra naší oblíbené mateřídoušky. Kromě léčivých schopností je znám především jako vynikající a silně aromatické koření,…

  • Jeřáb ptačí

    Jeřáb ptačí neboli lidově jeřabina je hojně rozšířený strom, na který nejčastěji narazíme ve světlých lesích, na stráních a podél cest převážně v Evropě a Asii. Známé jsou jak jeho bílé květy vytvářející bohatá květenství, tak i červené plody –…

  • Pampeliška lékařská

    Pampeliška lékařská je pro zahradníky nepříjemný plevel, ale pro nemocné lidí cennou léčivkou. Pampeliška je svými účinky naprosto báječná. Zužitkovat se dají květy, listy i kořen. Z pampeliškových květů se připravuje skvělý med, který funguje jako lék na angínu či…

  • Skořice

    Skořice (Cinnamomum Verum) je nejenom oblíbené vánoční koření s příjemným aroma, ale i léčivá látka s antioxidačními účinky, příznivým vlivem na léčbu cukrovky nebo demence. Skořice se získává z kůry rostliny zvané skořicovník a v ájurvédské medicíně se po staletí…

  • Křen

    Křen je kořenová zelenina známá typickou štiplavou chutí a vůní – díky ní dokáže pořádně protáhnout dutiny a pomoci s rýmou. Křen se po celém světě používá po tisíce let – nejen jako koření, ale také pro své léčebné účinky….